logo
bannermaria

Bibliografia niektorých kňazov


Výpis článku


Názov časopisu : Cyrill a Method
Autor : Michal Chrástek
Rok : 1850
Číslo : 28
Názov článku : Literatura.
Text článku : Krátký prehled slov. katolicko-církevné literatury v posledním desatletí. S krátkými poznamenaními a některými túžbami od Michala Chrásteka.
(Pokračování).

Z kníh modlitebných: „Porádek Ružencowej Pobožnosti. W Trnawě 1844. W 12ce str. 35.“ „Modlitebná knižka prácu Antona Knappa, Farára Dolno-Krupanského, pre mládež katolickú opatrená. W Trnawě witlačená u Michala Spanrafta 1846 w 12ce.“

Poněvadž i mezí potrebámi, i mezi schopnostěmi mládeže, a dospělých veliký jest rozdíl: modlitebná kniha dospělého lidu nehodí sa dobre pro mládež. Veděl toto v. p. skladatel, a proto opatril mládež naší utěšenou, schopnostěm a potrebám jejím priměranou modlitebnou knižkou, vyplniv tím mezeru v círk. Literatúre naší. Malá to, ale plná jádra a pravokresťanského nábožneho ducha, – původná, a jedna z najlepších čistoslovenských modlit. knižek. Ona je nepochybně ve svém obsahu ze slovenských po dnešní deň jediná. Papír a tisk je pěkný; slovem vydání je čisté, a proto knižečka táto je v každém ohledu porúčení hodná. Vel. p. Knapp, jako je to bez pochyby všem slovenským literatorům známo, mimo některých původných svých, více cuzých znamenitých bylin do záhrady slov. cirkevné literatury presadil. Máme od něho více dílem původných, dílem preložených dobrých spisův. On vinikal v posledních dvů desatletích jako usilovný prekladatel dobrých spisův německých, vyrovnav výbornými prácemi svými nejednú mezeru literatury slovenské, kterú ustavičné obohacoval, na jejižto nemalú zajisté ztrátu v pravém smyslu, ctihodný, pracovitý, o národ a církev vysoko zaslúžený a všem slov. duchovním pastýrům nasledovaní hodný muž tento k naší veliké bolestí ještě minulého roku časný tento život s věčným proměnil. Kosti jeho už v chladném hrobě spočívajú: a však práce a spisy jeho, kterými si nebohý památku a jméno své mezi námí zvěčnil, zůstávajú jako zasaté semeno hojné ovoce prinášeti mající. O dalby Bůh milostivý, žeby krásným príkladem jeho mnozí v našem vel. Duchovenstvu k podnikání podobných prácí vzbuzení byli ! – Ne méně chválu zasluhujú:
„Nábožné katolické Pesničky, a Modlitby o Tajemstwách Wíry, a Swatých Božích. W Banskej Bystrici tiskom Filipa Macholda 1846. W 12ce str. 240.“
„Poswátné Básníctwo: Pobožné Písňe k duchownímu prospechu werících duší, které Farár Hrnčárowskí pozbíral, a pre swojich farníkow witlačiť dal. W Trnawe 1840. Nákladem Felixa Wachtera, w 12ce str. 47. – 2-hé wydání tamže 1841. W 12ce str. 47.“
Spisku tohoto původcem je opět důst. p. Štepán Nemečkay, teraz kanovník trnavský, který svými užitočnými k rozmnožení cti Božské a k dobrému sv. náboženstva a rodákův svých slúžícími za každým ve více tisícových výtiscých vyšlými prácemi svými mnoho dobrého působil na milém našem Slovensku. Nemíníme důst. a vyšokoučenému p. pôvodcovi tímto pochlebovati, spisy jeho za zdarné a užitočné pokladajícej; ony zajisté v mnohém ohledu zasluhujú všemožnú chválu, zvláště srozumitedlnosť, a malá cena knížeček jeho oblehčuje rozširovaní jejích. Jako sme za to mnoho Jeho důstojnosti my Slováci povděční: tak též prejeme sobě a úfame, že nám takových mužův a hodnostárův dobrotivý Bůh k dobrému sv. náboženstva, k ozdobě rodu slovenského a zvláště k láskavému podperování chudobné naší literatury i na dále živiti ráči !!
„Žalmy, které sa každoročně spíwajú pri Wečerních w kat. kostelách na slawné swátky s písnu sw. Ambróza, a prináležíce Modlitby, w Lewoči písmem Jána Werthmüllera 1842 w 8e str. 16.“
„Katolickí Spewník, obsahující Písně na wšecki wíročné Sláwnosti, a Swátki, jako též Písne o swatých Božích, a w rozličních časoch a potrebách. Od Jána Hollého. Widaní od spolku milowníkow rečí, a literatúri slowenskéj. W Budíne literámi král. uher. uniwers. Tiskárně 1842 8ce str. VIII. 232.“ Obsahuje CCXXII. písní metrických. Vyšel i v sbírce: „Básne Jána Hollého“ 1841. 2. sv. 111. str. 171-400.
„Welká Fijalka líbeznej wůne, aneb rozličné písne: pri Mši swatéj, pred a po kázni Adwentné, po Litaniách na čas Božího narození, na nowý rok, postné atd. W Lewoči 1843. U Jána Werthmüllera w 8ce str. 187 a 5.“
Je to už druhé vydání. První 82 písně v sobě obsahující vydání vyšlo tamže r. 1824. –
Druhé zvětšené a rozmnožené obsahující 169 písní většinu dílem starých známých, a takých, které sa pri službách Božských jako i pri domácích pobožnostech v rozličné svaté časy roku cirkevného užívať mohú, a skutečně se na mnohých místech užívajú. –
„Katolickí Spěwník, obsahující Písně na wšecki wíročité Sláwnosti, jako též Písne o swatých Božích, a w rozličných časoch, a potrebách od Jána Hollého. W Budíne literámi král. uniwers. tlačárne 1846 w 8ce str. XVI 345.
Obsahuje 262 písní rythmických od onných výše poznamenaných, rozdilných, na kterýchžto světopověstný náš básnik v posledních letách života svého, na kolko mu to pro chorobu a zvláště pro slabý zrak možno bylo, pracoval. K písněm těmto vyšli i nápěvy pod tím samým nasledujícím náslovím:
„Katolickí Spewník, obsahujíci Pesně na wšecki wiročité Sláwnosti, jako též Pesně o swatých Božích, a w rozličních časoch a potrebách od Jána Hollého. Spěwem a prówodem orgána opatrené od Martina Eliáša. We Wídňi cinotiskem Jura Hodika 1846 w poldlhowastej w 4ce str. VIII. 85.“
Slovútný náš Básnik sepsal nám spěvník, a horlivý náš spolurodák p. Martin Eliáš, učitel spěvu a orgánu na Praeparandii ostrihomské postaral se k němu o nápěvy, do porádku ho uvédel, a znamenitým průvodem orgánu opatril, náš veliký ale podporovatel a Mecaenas p. Martin Hamulják nešanovav žádných útrat, obě cestou predplacení vydal. Je to dílo jedno ze slovenských najznamenitejší, jakého ještě Slováci ani neměli. Rimovné nábožné písně p. Hollého jsú také, jaké se posavaď v žádném slov. kat. spěvníku nenacházajú. Nápěvy čili melodie k nim od p. Eliáše prihotověně jsú dílem z návodu a udání básníkova podle některých starších kat. kancionálův, dílem jich sám p. Eliáš původně vypracoval, a jak tyto, tak i tam ty většim dílem tak zvanými postludiámi čili pohravkámi zaopatril. Papír nápěvův je pevný a pěkný, tisk útěšený, slovem čo aj do zevnitrné formy, všecko je znamenité a skvostné. Výtiskův však pro malú bohužel účasť nevyšlo jen 400. *)
(Dokončení nasleduje).

*) Že toto prevýborné dílo s tak malou účasti lid náš prijal, toho príčina dle našeho zdání je tá, že lid náš najme čo se nábožného spěvu týče, velmi težko privyká k bernoláckým a štúrovským výrazům, on najradněji a najchutněji spívá v kostele písně v tak rečené biblické čili staroslovenské reči složené.
Jak čudno to lidu našemu prichází, když k.p. na místo „Ježiši nad měsíc pěknejší“ spívati by měl: Ježišu nad mesác peknější“ – A protož malý odbýt výborného tohoto spěvníka nech nám slúži za důvod nepraktičnosti jako pro novelu v reči církevné, jako z druhé strany za pohnútku, aby sme od cesty rozkolníctva Bernolákem (kterému jináč čest !) nastúpené k jednotě literárni s Čechy a Moravany se navrátili.
Pozn. Red.